Vedení sboru

Názvy vedoucích sboru se v průběhu času měnily, stejně tak, jak se měnil režim. Nejprve to byli náčelníci a starostové, po uchopení moci komunistickou stranou se v roce 1950 změnilo oslovení starostů a náčelníků na předsedy a velitele, nyní to jsou opět starostové a velitelé.

Po založení sboru v roce 1878 se stal prvním náčelníkem Jan Langer, který byl současně i představený obce.

Vedoucí sboru, jak následovali po sobě:

• Jan Langer (1878 - 1881)
• Karel Toul (1882 - 1884)
• Josef Učeň (1885 - 1887)
• Josef Klimeš (1888 - 1891)
• Jan Langer (1892 - 1893)
• Josef Koutný (1894 - 1895)
• Jiří Křička (1896)
• Jan Křička (1897 - 1909)
• Leopold Koutný (1910 - 1918)
• Jindřich Křička (1919 - 1920)
• Rudolf Hrazdira (1921 - 1922)
• Jan Křička (1923 - 1949)
• Jindřich Mrva (1950 - 1957)
• František Dračka (1958 - 1975)
• Jiljí Sekanina (1976)
• Alois Ecler (1977 - 1991)
• Alois Mrva (1991 - 1993)
• Jaroslav Dědík (1994 - 2001)
• Stanislav Ecler (2002 - dosud)

Ne vždy probíhala volba nového velitele bez problémů a jednotně. Často se sbor musel potýkat s neochotou svých členů plnit zadané povinnosti, s nízkou účastí na schůzích a cvičeních, s vystupováním členů ze sboru. V roce 1922 dosáhla krize vrcholu. 15. srpna byl sbor volán k požáru do Jevíčka, kde hořela cihelna. Kvůli neposkytnutí koní k zapřažení stříkačky nemohl sbor vyjet na pomoc. Bohužel se tato nemilá věc nestala poprvé. Tato neochota občanů vedla k tomu, že náčelník Rudolf Hrazdira a podnáčelník  František Hrazdira složili své funkce, protože nechtěli dál nést odpovědnost za tento stav. Také si stěžovali na špatnou kázeň mužstva. Byla proto svolána mimořádná valná hromada, ale kvůli malé účasti členů nemohlo být zvoleno nové vedení. Tím se sbor dostal do bezvýchodné situace. Za dva měsíce byla svolána nová mimořádná valná hromada, na které již bylo nové vedení naštěstí zvoleno. Náčelníkem se stal Jan Křička, podnáčelníkem a jednatelem František Langer. Sbor tak mohl konečně začít opět fungovat.