okres Blansko - oficiální stránky obce

Ze života obce v druhé polovině 19. století

Obyvatelé obce byli převážně rolníci. Pěstovalo se obilí, proso, hodně lnu a také luštěnin, zvláště bobu, z něhož se pekl i chléb. Ze lněného semene se tlačil olej. Z vlákna lnu se pak v zimě spřádala příze na kolovratu. Z příze tkalci, byli to téměř všichni místní domkaři, tkali plátno, které pak dodávali faktorům do Jevíčka.

Obilí se selo ručně, žalo se srpy a mlátilo se cepy. Vymlácené obilí se čistilo od plev přehazováním dřevěnými lopatami proti větru.

K snídani se vařila obyčejně polévka s bramborami, kyselo nebo mléčná polévka. V poledne se jedla polévka a hrachová nebo čočková kaše. K večeři byla zase polévka nebo též brambory s mlékem.

Lidé v Uhřicích nosili běžně tzv. malohanácký kroj. Jeden, obyčejný, nosili ve všední dny na práci. O svátcích a významných dnech si oblékali slavnostní kroj, který se často dědil z otce na syna. Ve dvacátém století bylo možné vidět ještě ve dvacátých letech převážně starší občany v kroji, ale dnes ho lze spatřit pouze v síni tradic cetkovické základní školy.

Stejně jako kroj se postupně vytrácí i nářečí. V oblasti Malé Hané, tedy i v Uhřicích, se mluvilo malohanáckým neboli centrálním nářečím. Dnes tak mluví převážně pouze starší generace.

Zvyky, které dříve představovaly společenský život na vesnici, vymizely, nebo se dochovaly jen z části. Na sv. Štěpána a na Tři krále se chodilo koledovat. Veselé bývaly „vostatke“, kdy chodily maškary po vesnici a večer se tancovalo v hospodě. Na Smrtnou neděli pochovávala mládež za zpěvu smrt (zimu) nebo ji pálila. Na 1. května se stavěly máje většinou u každé chalupy a posledního toho měsíce se kácely. Po žních se slavily dožínky, většinou u každého hospodáře zvlášť. Na hody se tančívalo v neděli, v pondělí i v úterý.

Naděloval Mikuláš a dodržovaly se vánoční zvyky.

Událostí prvního řádu bývala na vesnici svatba. Velká trvala i celý týden. V neděli před svatbou se peklo, snášely se drobnosti - mléko, tvaroh, máslo, hlavní dary se přinášely až v pondělí. Svatba se pak odbývala v úterý. Mládenci a řečník jezdívali na koních, střílelo se při tom, hrálo a výskalo. Chudší svatby se odbyly za jeden den. Hostina sestávala z koláčů, chleba pomazaného tvarohem a piva. Večer po svatbě se tancovalo až pozdě do noci. O půlnoci snímaly provdané ženy nevěstě z hlavy věnec a vázaly jí ženský šátek. Přitom se zpívalo.

Chodívalo se také na poutě. Nejblíže to bylo do Jaroměřic na Kalvárii, ale chodilo se i na sv. Kopeček u Olomouce, do Maria Zell a Vambeřic.


(75x)